Zahrada

Kočka nevyžene ptáky ze zahrady

Mám ráda ptáky, můj otec je dokonce studoval celý život, ale bydlí se mnou také kočky. Po zkušenostech mohu potvrdit, že na jedné zahradě klidně žijí vedle sebe. Kočka totiž není jen masový vrah a pták není opeřený blbec. Víte, že stačí zachovat několik základních pravidel, a napomůžete jejich soužití?

Parametry ptačí jídelny

Ptáci mají své oblíbené keře a stromy, kde se shlukují a vysedávají. Dejte jim poblíž krmítko. Potřebují mít od něj dobrý výhled do prostoru. Krmítko umístěte zhruba 1,5 m nad zemí tak, aby větev netvořila přístupový most pro kočku. Stačí krmítko spustit na delším pevném závěsu a pohlídat vzdálenost od okolních větví (na délku kočičí packy).  Ostražití mohou ještě dát na kmen chránič, který zabrání kočce na strom vylézt. Hlavně nepoužívejte žádné ostnaté dráty a kovové “ježky“. Kočka by se mohla škaredě poranit a většinou se poškodí i strom.

Klouzavý plastový límec nebo lepový pás dobře splní úkol! Na užší kmen postačí pružný tvarovatelný chránič – síťka. Navíc zabrání, aby se strom stal v mezidobí škrabadlem na kočičí drápky. Krmítko lze také postavit volně do prostoru na vyšší tyč, jen jej musíte včas pevně osadit do země. Dáváte krmítko na plůtek? Zvednětě jej do výšky nad plaňky, chůzi po kladině totiž zvládá kočka hravě. Ptákům také můžete vyhradit nedostupný parapet nebo balkon. Nicméně ptáci spokojeně zobou i z parapetu, kam kočka vyskočí. Stačí, když odtud mají dobrý výhled, včas uletí.

 

Kdo z koho

Ubezpečuji vás, že ptáci velmi dobře umí odhadnout pozici kočky. Bezostyšně se krmí na stromě, kam nemůže vylézt, byť sedí pod stromem. Dokonce zobou z parapetu, když na ně kočka kouká z pokoje přes sklo. Měla jsem dojem, že se jí přímo vysmívají. Taky si nemyslete, že ptáci jsou bezmocní. Dokážou kočku, která vleze do jejich teritoria pořádně pozobat - klovou pěkně cíleně do očí a štípou do uší. Někdy na vetřelce vletí několik ptáků najednou.

Naše kočka jednou dostala chuť na mladé rehky, které ptačí máma učila létat. Opatrně se plazila po břichu, jenže matka rehková ji viděla. Vlétla jí přímo na hlavu, zobala ji, vřískala, mlátila křídly. Zachvíli už ječela i kočka a mazala pryč, byť je nesrovnatelně větší.  Je to už pár let, ale dobře si zkušenost zapsala.  Jen co slyší rehky, odchází do ústraní a nechá si chutě zajít. A to nemáme žádnou línou idiotku, koluje v ní sibiřská krev, loví a mnoho myší nepřežilo, ani krtek. 

 

Obviníme kočku?

Samozřejmě platí, že nažraná kočka loví vybíravě, protože neloví z hladu, ale pro zábavu. Zvonečky na obojcích koček považuji za týraní. Cinkání ani trochu neprospívá sluchu a psychice kočky, ptáky taky ruší a zdravý pták kočku zaregistruje i bez zvonečku. Odstranit kočce drápy je barbarství. Všimněte si venku ptačích  hlídek, které varovným křikem zvěstují ostatním pohyb či příchod kočky. Přitom spící kočku naprosto ignorují.

Samozřejmě pták nepozorný, nemocný nebo mladý se kořistí stane, ale příroda vždy přála silným a připraveným. Přírodní výběr je nesmlouvavý. Když ho nesežere kočka, počká si na něj kuna nebo dravý pták. Hodně viny se svaluje na kočky, ale zamysleli jste se, že kuna je lepší  lovec, ptáci často hynou po střetu s auty, naráží do skel, zdí, stožárů nebo vedení? Samostatnou kapitolou jsou úhyny po aplikaci chemikálií v zemědělství. Tak dejte ptákům na dobré  místo krmítko, instalujte pítka, a správně zavěste hnízdící budky. A vysazujte také vhodné keře a stromy, ať mají kde hnízdit a co zobat.

 

 

 

Fotogalerie

ČASOPIS ZAHRÁDKÁŘ